Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí
(karsologický celek 220)
Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
Celek krasových a pseudokrasových území středního bloku zaujímá část území střední Moravy v Hornomoravském úvalu a jeho nejbližší okolí. Mezi izolovanými karbonátovými masivy jsou i významná krasová území Mladečského a Javoříčského krasu.
Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá Hornomoravský úval bez jihovýchodní části a na severozápadě ještě přilehlou Bouzovskou vrchovinu, část Mohelnické brázdy a Úsovské vrchoviny.
Geologicky tento celek náleží moravskoslezské oblasti. Jeho převážnou část kryjí mocné třetihorní a čtvrtohorní sedimenty karpatské předhlubně na výrazné zlomové zóně Hané. K této rozsáhlé geologické depresi přiléhají nebo z jejího podloží v podobě ostrovů vystupují sedimentární horniny moravskoslezského paleozoika s devonskými vápenci a břidlicemi, jakož i droby a slepence spodního karbonu (kulmu).
Kras je v tomto celku vyvinut zejména v masivech devonských vápenců, izolovaně vystupujících ze sedimentárních komplexů kulmu v pásmu konicko-mladečského devonu. Další vápencové ostrůvky vystupují z platformních sedimentů Hornomoravského úvalu zejména u Grygova, Hněvotína a Čelechovic. Reprezentují všechny tři základní typy faciálního vývoje moravského devonu – drahanský mezi Jesencem a Dzbelem a v okolí Kladek, přechodný v okolí Vojtěchova a Ludmírova a facii Moravského krasu v území mezi Javoříčkem a Mladčí, jakož i v ostrovech Hornomoravského úvalu. V rázu krajiny se s ohledem na svůj malý plošný rozsah vápence výrazněji neuplatňují, jsou však na ně vázány významné krasové, především podzemní jevy s nejrozsáhlejším jeskynním systémem této oblasti Javoříčskými jeskyněmi a světově proslulou archeologicko-paleontologickou lokalitou Mladečské jeskyně. Pozoruhodná je také krasová hydrografie některých úseků tohoto území.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území středního bloku Hornomoravského úvalu a okolí je dále členěn na krasové oblasti:
K220 07 Kras Hornomoravského úvalu
K220 34 Javoříčský kras
K220 35 Mladečský kras
K220 36 Kras Úsovské vrchoviny u Troubelic
K220 37 Kras nectavského a svinovsko-vranovského krystalinika
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
P220 46 Bouzovská vrchovina
V karsologickém celku je evidováno přibližně 100 krasových jeskyní. Je známa jediná pseudokrasová jeskyně ve spraších.
K největším jeskyním patří veřejnosti zpřístupněné Javoříčské s délkou více jak 5 km chodeb a Mladečské s více jak 1000 m. Dále pak jeskyně Za Hájovnou o délce kolem 1000 m a Rachavská okolo 400 m chodeb.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí, s. 369-370. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.