Domů Nej... v jeskyních

Nej... v jeskyních

NEJDELŠÍ JESKYNĚ

40 km

Jeskynní soustava Amatérské jeskyně, zahrnující Starou a Novou Amatérskou jeskyni, Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Výtokem Punkvy, jeskyni Třináctku, Spirálku, Pikovou dámu a ponorovou jeskyni Novou Rasovnu. Je rozsáhlým vícepatrovým systémem prostorných chodeb a dómů s mohutnými komíny a propasťovitými vstupy, aktivním průtočným, s řadou sifonů a polosifonů, s hojnými krápníkovými formami a erozními tvary. Je protékán od ponoru v Nové Rasovně potokem Bílá voda a od přítokového sifonu v tzv. Sloupské větvi Sloupským potokem, které se v ní spojují v Punkvu, jež následně protéká dnem propasti Macochy a vodními dómy Punkevních jeskyní do Vývěru Punkvy v Pustém žlebu. Aktuální celková délka činí cca 40 km (mapování a souběžné přeměřování celkové délky pokračuje) a denivelace je přes 110 m. Soustava leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.

NEJHLUBŠÍ PROPAST

519,5 m

Hranická propast, též Macůška. Propast je významnou lokalitou geologickou, hydrologickou i historickou. Její jezero je nejhlubším přírodním jezerem v ČR. Leží v NPR Hůrka u Hranic. Propast typu light hole dosud neznámé hloubky je hydrotermálního původu, z větší části je zaplněna mineralizovanou slabou kyselkou o teplotě 14 – 16,5 °C (v hlubších partiích až 20 °C). Hloubka suché části je 69,5 m.

Hloubky zatopené části propasti 450 m bylo dosaženo 1. 8. 2022, kdy podvodní robot UX-1Neo prováděl podrobné mapování propasti za pomoci kamer a sonaru. Mapování bylo ukončeno v hloubce 450 m kvůli technickým omezením robota. Průzkum se podařil díky úzké součinnosti ZO 7-02 Hranický kras, HZS ČR – Záchranný útvar Hlučín, Hlavní báňské záchranné služby (DIAMO s.p.) a pracovníků firmy UNEXMIN GeoRobotics Ltd., která robot vyvinula.

Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 519,5 m (450 + 69,5 m), čímž se stává nejhlubší zatopenou propastí na světě.

NEJDELŠÍ PSEUDOKRASOVÁ JESKYNĚ

1950 m

Teplická jeskyně je pseudokrasovou blokovou jeskyní v pískovcích České křídové pánve. Její délka činí 1950 m. Leží v NPR Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko.

NEJHLUBŠÍ PSEUDOKRASOVÁ PROPAST

57,5 m

Kněhyňská jeskyně, též zvaná Kněhyňská propast, je rozsedlinová pseudokrasová propast s členitým systémem puklinových chodeb a síní v křídových pískovcích flyšového pásma Západních Karpat v Moravskoslezských Beskydech. Její hloubka činí 57,5 m a celková délka chodeb 280 m. Leží v PP Kněhyňská jeskyně v CHKO Beskydy.

NEJDELŠÍ TRAVERTINOVÁ JESKYNĚ

30 m

Jeskyně Sv. Ivana pod kostelem a klášterem ve Sv. Janu pod Skalou (též Ivanka) je uměle upravenou, původně přírodní dvousíňovou jeskyní vzniklou v holocénních travertinech. Je aktivní vývěrovou jeskyní, dříve údajně léčivého, krasového pramene zvaného Ivanka. Jeskyně sloužila jako poustevna sv. Ivana, později jako podzemní kostel (úprava zachována) a v jedné síni je klášterní krypta. Délka jeskyně činí 30 m. Jeskyně je významnou lokalitou geologickou (významný holocenní profil) a historickou. Leží v NPR Karlštejn v CHKO Český kras.

NEJDELŠÍ DOLOMITOVÁ JESKYNĚ

1118 m

Bozkovské dolomitové jeskyně, původně Stará a Nová Bozkovská jeskyně, je členitý systém chodeb a dómů s podzemními jezery a přepadovým vývěrem, s krápníkovými formami a s unikátní selektivní morfologií stěn a stropů. Vznikla převážně korozí v čočce vápnitých dolomitů uprostřed fylitů železnobrodského krystalinika v Železnobrodské vrchovině. Její celková délka činí 1118 m, z toho zpřístupněná trasa 350 m, denivelace je 43 m. Je významnou lokalitou geologickou a zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí) a má největší krasové podzemní jezero v Čechách. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží v chráněném území NPP Bozkovské dolomitové jeskyně.

NEJDELŠÍ LEDOVÉ JESKYNĚ

Mezi následujícími třemi jeskyněmi lze těžko rozhodnout, kterou z nich kvalifikovat jako největší.

Jeskyně Naděje, též zvaná Ledová jeskyně, je puklinovou pseudokrasovou jeskyní, vzniklou v neovulkanitech (fonolit) České křídové pánve v Lužických horách. Její délka činí 30 m, hloubka 6 m. Zalednění je celoroční. Jeskyně je PP Naděje.

Ledové sluje u Vranova nad Dyjí představují celkem 14 pseudokrasových rozsedlinových, puklinových, suťových a kombinovaných propasťovitých jeskyní v bítešské ortorule, z nichž některé mají paledové mikroklima. Délka jeskyní dosahuje až přes 400 m a jejich hloubka až přes 30 m. Leží v NP Podyjí.

Jeskyně Piková dáma v Moravském krasu je propasťovitým systémem, jež je součástí soustavy Amatérské jeskyně. V jedné z větví jeskyně je Ledová chodba s téměř celoročním zaledněním, tedy s paledovou funkcí. Leží v PR Bílá voda v CHKO Moravský kras.

NEJVĚTŠÍ PODZEMNÍ PROSTORA (DÓM)

70 × 30 × 60 m

Obří dóm v jeskynním systému Rudické propadání. Dóm leží na podzemním řečišti Jedovnického potoka a má rozměry půdorysu 70 × 30 m a výšku 60 m. Leží v CHKO Moravský kras.

NEJDELŠÍ JESKYNĚ S ARAGONITOVÝMI FORMAMI

1435 m

Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou jsou členitým systémem chodeb, dómů a komínů, korozního, převážně hydrotermálního původu. Díky své genezi na zóně minerálních pramenů se v nich vytvořily vedle u nás ojedinělých gejzírových stalagmitů také unikátní formy aragonitu - jehlicovité a krystalické tvary. Jeskyně má doposud výrony CO₂ z nichž se vytváří podzemní plynová jezera. Celková délka jeskynního systému činí 1435 m, z toho zpříst. trasa cca 375 m, denivelace 55 m. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.

NEJMOHUTNĚJŠÍ PROPAST

Propast Macocha je mohutnou řícenou propastí typu light hole s jezírky a vodním tokem Punkvy na dně, se vstupy do Punkevních jeskyní a se sifony do Amatérské jeskyně. Její hloubka činí 138,7 m ke hladině jezírka, 187,6 m celkem (tj. na dno Spodního jezírka). Je významnou lokalitou geologickou, zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí včetně vodních), botanickou (endemické druhy rostlin) i historickou (historie speleologických výzkumů). Dno propasti je přístupno veřejnosti z Punkevních jeskyní Leží v NPR Vývěry Punkv v CHKO Moravský kras.

NEJHLUBŠÍ KRASOVÉ JEZERO

450 m

Je jezero v Hranické propasti (viz NEJHLUBŠÍ PROPAST).

NEJROZSÁHLEJŠÍ PLYNOVÁ JEZERA

Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou obsahují v některých hlouběji položených částech (např. Gallašův dóm, Tunel, Jeskyně Smrti) koncentrace CO₂, který se v nich uvolňuje z přírodních výronů, vázaných na minerální prameny. Plyn tvoří v jeskyních plynová jezera s relativně proměnlivými koncentracemi až přes 80 %. Jeskyně o celkové délce 1435 m je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.

NEJDELŠÍ PODZEMNÍ VERTIKÁLA

153 m

Rudická propast v jeskynním systému Rudické propadání v Moravském krasu je jedním z nejvyšších komínů tohoto systému, otevřeném na povrch umělým průkopem do závrtu u Rudic. Tak vznikla nejdelší vertikála v ČR o délce 153 m. Jeskyně leží v CHKO Moravský kras.

NEJDELŠÍ PODZEMNÍ TOK

přes 10 km

Podzemní tok Punkvy a jejích přítoků Sloupského potoka a Bílé vody v jeskynní soustavě Amatérské jeskyně tvoří ucelený kontinuální krasový vodní systém od Sloupského propadání přes Sloupsko-Šošůvské jeskyně a od Holštejnského propadání v Nové Rasovně přes jeskyně Pikovou dámu, Spirálku, Třináctku a Starou Amatérskou jeskyni, po jejich soutoku pak společně přes Novou Amatérskou jeskyni, Červíkovy jeskyně, dno Macochy, vodní dómy Punkevních jeskyní až po Výtok Punkvy, o celkové délce přes 10 km. Leží v CHKO Moravský kras.

NEJDELŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ JESKYNĚ

návštěvní trasa 1760 m

Sloupsko-Šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou v Moravském krasu, o celkové délce 6675 m, mají technicky upravenu a veřejnosti zpřístupněnu návštěvní trasu v délce 1760 m. Leží v CHKO Moravský kras.

NEJVĚTŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ PODZEMNÍ PROSTORA

97 × 44 × 20 m

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Moravském krasu je rozlehlou, převážně řícenou prostorou o délce 97 m, šířce až 44 m a výšce dosahující 20 m. Spolu s jeskyní je technicky upraven a zpřístupněn veřejnosti a již tradičně se v něm pořádají koncertní vystoupení. Jeskyně leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.

NÁLEZY NEJSTARŠÍCH LIDSKÝCH POZŮSTATKŮ

V Českých zemích byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka v těchto jeskyních:

v jeskyni Šipka ve vrchu Kotouči u Štramberka (NPP Šipka),
v jeskyni Švédův stůl v jižní části Moravského krasu (PR Údolí Říčky v CHKO Moravský kras),
v jeskyni Kůlna v severní části Moravského krasu (CHKO Moravský kras)

Nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka odpovídající populaci, která zde žila před oddělením linie vedoucí k současným obyvatelům Evropy a Asie, byl zařazen do období před více než 45 tisíci roky. Jedná se o lebku ženy nalezenou v podzemí kopce Zlatý kůň v Koněpruských jeskyních (CHKO Český kras).

NEJSTARŠÍ ZÁZNAM JESKYNĚ NA TOPOGRAFICKÉ MAPĚ

roku 1627

Hranická propast, zvaná též Macůška nabo Propast, ležící u Hranic na Moravě (NPR Hůrka) byla zakreslena již na tzv. Komenského mapě Moravy z roku 1627 (vydal holandský rytec a nakladatel N. I. Piscator) v podobě „rozpolceného kopce“ a označena nápisem „Propaßt“.

NEJSTARŠÍ PÍSEMNĚ DOLOŽENÁ JESKYNĚ V ČESKU

roku 1430

Jeskyně Na Špičáku (obsahuje i unikátní 4000 zdokumentovaných historických nápisů).