Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí
(karsologický celek 210)
Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území severního bloku zaujímá část území severní Moravy, a i když je vzhledem ke své horninové skladbě na krasové i pseudokrasové jevy vcelku poměrně chudší, zahrnuje jednu z našich nejvýznam něj ších krasových oblastí – Hranický kras.
Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá celý Nízký Jeseník a Opavskou pahorkatinu, na severu pak ještě část přilehlé Zlatohorské vrchoviny a Osoblažské nížiny, na západě zasahuje do východních svahů Hrubého Jeseníku. Izolovaná kra Maleníku na jihovýchodě je již součástí Podbeskydské pahorkatiny provincie Západních Karpat.
Geologicky tento celek tvoří horniny devonu a spodního karbonu v Nízkém Jeseníku a horniny svrchního karbonu v Opavské pahorkatině, náležící severnímu bloku moravskoslezského paleozoika moravskoslezské geologické oblasti. Západ území budují devonské fylity a kvarcity s polohami paleovulkanitů i tělesy vápenců. Na většině území však převládají břidlice, droby, zčásti i slepence kulmu spodního karbonu, prostoupené místy menšími tělesy vulkanitů, na východě na ně nasedají sedimenty svrchního karbonu, přecházející do uhlonosné formace hornoslezské pánve. K tomuto karsologickému celku je přiřazena také izolovaná kra Maleníku. Tvoří ji vápence hranického devonu a kulmské sedimenty.
Kras je v tomto celku popsán z ostrůvků devonských vápenců ve vrbenských vrstvách při východním okraji silesika v Hynčické hornatině a ve šternbersko-hornobenešovském pruhu severního bloku moravskoslezského paleozoika v Bruntálské vrchovině. Na ostrůvky devonských vápenců moravsko-slezského paleozoika je vázán také kras u Předmostí, Radvanic a Lhoty. Uprostřed sedimentů náležejících Západním Karpatům vystupují izolovaně vápence hranického devonu kry Maleníku (Hranický kras).
Pseudokrasové jeskyně v tomto celku jsou jen ojedinělé, popsána je zatím jedna jeskyně z ostrůvku křídových pískovců v Amalínské vrchovině a dutiny a z neovulkanitů v Bruntálské kotlině.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí je dále členěn na jednotky:
211 Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku
s krasovými oblastmi:
K211 01 Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor
K211 02 Sovinecký kras
K211 03 Kras šternbersko-hornobenešovského pruhu
K211 04 Kras u Přerova
s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
P211 51 Zlatohorská vrchovina
P211 53 Nízký Jeseník
212 krasová a pseudokrasová území kry Maleníku s krasovou oblastí:
K212 06 Hranický kras
213 Krasová a pseudokrasová území Osoblažska
214 Krasová a pseudokrasová území Hlučínska
V karsologickém celku je evidováno přibližně 50 krasových a několik pseudokrasových jeskyní.
Největší jsou veřejnosti zpřístupněné Zbrašovské aragonitové jeskyně s délkou přibližně 1500 m. Nejhlubší je Hranická propast s celkovou hloubkou více jak 500 m.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí, s. 356-357. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.