Krasová a pseudokrasová území kry Maleníku
(karsologická jednotka 212)
Krasová a pseudokrasová území kry Maleníku náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 210 Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí
Karsologická jednotka zaujímá jedno z nejmenších, zato z karsologického hlediska jedno z nejvýznamnějších území, ležící v centru severní Moravy, východně od města Hranic. Z Hranického krasu je popsána řada krasových jevů, mezi nimi nejhlubší propast na území České republiky a jedny z nejpozoruhodnějších jeskyní hydrotermálního krasu. Geograficky a geomorfologicky jednotka zahrnuje celý Maleník (479 m n. m.) v Podbeskydské pahorkatině, který výrazně vystupuje na východ nad rovinu Bečevské brány.
Geologicky tvoří jednotku horniny severního bloku moravskoslezského paleozoika, které vystupují z podloží flyšových Karpat. Z flyše spodní křídy až paleogénu podslezské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů Západních Karpat zde vystupují sedimenty devonu a kulmské facie spodního karbonu. Devonské až spodnokarbonské souvrství reprezentují karbonáty rifového vápencového vývoje až vývoje flyšového, komplikovaného posléze šupinovitou tektonickou stavbou v tektonicky nestabilním pásmu hlubinného styku jednotky Českého masivu a Karpat.
Kras v této jednotce vznikl v karbonátech devonu až spodního karbonu, označovaných jako hranický devon, a jeho geneze i výsledný charakter odráží tektonický neklid hluboce dislokovaného pásma styku Českého masivu a Karpat. Hranický kras prošel polyfázovým (opakovaným) paleokrasovým vývojem (devon, křída, miocén, recent). Tento proces se podílel také na vzniku nejhlubší propasti České republiky i na genezi Zbrašovských aragonitových jeskyní, nejvýznamnějších krasových jevů této jednotky.
Pseudokrasové jeskyně nejsou zatím z této jednotky popsány.
Karsologická jednotka krasová a pseudokrasová území kry Maleníku zahrnuje jednu krasovou oblast:
K212 06 Hranický kras
V jednotce je evidováno více jak 30 krasových jeskyní. Největší jsou veřejnosti zpřístupněné Zbrašovské aragonitové jeskyně s délkou přibližně 1500 m. Nejhlubší je Hranická propast s celkovou hloubkou více jak 500 m.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území kry Maleníku, s. 361. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.