Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet
(karsologická jednotka 162)
Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasová území Sudet
Karsologická jednotka zaujímá pás hor a podhůří podél severní hranice Čech od Hrádku nad Nisou na SZ po Mezilesí na JV. Z izolovaných ostrovů krystalických vápenců a dolomitů tohoto území je popsáno mnoho jeskyní a krasových jevů, z nekrasových hornin je známa řada pseudokrasových jeskyní.
Geograficky a geomorfologicky jednotka zahrnuje Jizerské hory s přilehlou Žitavskou pánví a Frýdlantskou pahorkatinou, Krkonoše, Krkonošské podhůří, z Broumovské vrchoviny jen Žacléřskou a Meziměstskou vrchovinu, z Orlických hor Deštenskou hornatinu a z Podorlické pahorkatiny Náchodskou vrchovinu.
Geologicky jednotku tvoří masivy sz. části lugické oblasti a k nim přiléhající raně platformní svrchnopaleozoické sedimenty podkrkonošské a dolnoslezské pánve s nasedajícím souvrstvím spodního triasu. Z jednotek lugické oblasti zde vystupují pestrá souvrství metamorfovaných hornin krkonošsko-jizerského krystalinika s dílčími úseky jizerského, krkonošského, ještědského, železnobrodského, rýchorského a leszczynieckého krystalinika, metamorfované horniny části novoměstského a orlicko-kladského krystalinika a granity hlubinného magmatického tělesa krkonošsko-jizerského pluto nu. Z jihovýchodu na tyto staré a intenzivně provrásněné komplexy nasedají sedimenty limnických svrchnopaleozoických pánví podkrkonošské a dolnoslezské, na nichž leží zbytky souvrství spodního a středního triasu. Od české křídové pánve jsou uvedené jednotky odděleny výrazným přesmykem směru SZ–JV, tzv. lužickým zlomem. Křídové sedimenty, zasahující v denudačních blocích do Krkonošského podhůří a Broumovské vrchoviny, jsou již řazeny převážně ke karsologické jednotce české křídové pánve. V komplexech krystalinika vystupují ruly, svory, fylity, kvarcity, amfibolity, břidlice a karbonáty – krystalické vápence, dolomitické vápence a dolomity. Svrchnopaleozoická souvrství tvoří převážně pískovce a slepence prostoupené místy vulkanity, vzácně se objevují i vložky karbonátů. Spodní až střední trias zastupují pískovce a slepence.
Kras s jeho hydrologickými systémy a jeskyněmi je v této jednotce vyvinut ve většině izolovaných těles krystalických vápenců a dolomitů krystalinických jednotek lugické oblasti, zejména v krystaliniku ještědském, železnobrodském, krkonošském a rýchorském v Ještědsko-kozákovském hřbetu, Krkonošském podhůří a Krkonoších. Vzácnější je v krystaliniku novoměstském a orlicko-kladském v Orlických horách a Podorlické pahorkatině. Krasové jevy provází také některé polohy svrchnopaleozoických vápenců v Krkonošském podhůří.
Pseudokrasové jeskyně se ojediněle vyskytují v magmatických horninách krkonošsko-jizerského plutonu, v ortorulách a břidlicích krystalinika a permokarbonských sedimentech. Jedná se převážně o nevelké puklinové, rozsedlinové, vrstevní a kombinované jeskyně, podmíněné exogenními procesy ve vazbě na lokální poměry, zejména selektivní zvětrávání a gravitační pohyby.
Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území Západních Sudet se člení na krasové oblasti:
K162 45 Kras západní části Ještědského hřbetu
K162 46 Kras východní části Ještědského hřbetu
K162 47 Kras Jizerských hor
K162 48 Kras podkrkonošského permokarbonu
K162 50 Kras povodí Kamenice a Železnobrodska
K162 51 Kras povodí horní Jizery
K162 52 Kras povodí horního Labe
K162 53 Kras povodí horní Úpy
K162 54 Kras Orlických hor
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
P162 36 Ještědsko-kozákovský hřbet
P162 37 Žitavská pánev
P162 39 Jizerské hory
P162 40 Krkonoše
P162 41 Krkonošské podhůří
P162 42 Broumovská vrchovina
P162 43 Orlické hory
P162 44 Podorlická pahorkatina
Nejvýznamnější krasovou jeskyní jsou veřejnosti zpřístupněné Bozkovské dolomitové s délkou více jak 1 km. Dalšími významnými jsou např. Albeřická, Západní, Ponikelská, Krakonošova, Hanychovská, Celní, Nedobytná a Na Vošmendě. Jejich délka se pohybuje mezi cca 100–600 m.
K významným pseudokrasovým jeskyním se řadí např. Valhala s délkou přesahující 300 m chodeb a Krakonošova klenotnice o délce cca 100 m.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet, s. 308. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.