Kras povodí Kamenice a Železnobrodska
(krasová oblast K162 50)
Kras povodí Kamenice a Železnobrodska náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasová území Sudet
- karsologické jednotky 162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet
- karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasová území Sudet
Kras povodí Kamenice je vázán na izolované ostrovy karbonátových hornin v Bozkovské vrchovině (součást Železnobrodské vrchoviny Krkonošského podhůří) mezi řekou Kamenicí a potokem Vošmendou, zhruba mezi Vysokým nad Jizerou a Železným Brodem, kde zasahuje až do údolí Jizery.
Karbonáty vystupují ze souvrství metamorfovaných hornin železnobrodské části krkonošsko-jizerského krystalinika, tvořeného převážně fylity a zelenými břidlicemi ponikelské skupiny silurského stáří. Nesouvislé pruhy, čočky, i nepravidelná tělesa přeměněných karbonátů mají různou kvalitu a složení, od vysoce čistých (až 99 % CaC03) krystalických vápenců přes fylitické vápence až vápnité fylity, až po různé typy dolomitických vápenců až dolomitů. Na povrch vystupují v podobě krasových ostrovů v okolí Železného Brodu, Horské Kamenice, Bozkova, Jesenného, Roztok u Semil a Helkovic.
Krasové jevy a jeskyně jsou v nich zastiženy většinou při okrajích starých zarovnaných terciérních plošin na hranách hluboce zaříznutých údolí. Právě s třetihorním výzdvihem území a pozdějším zmlazením reliéfu je spojován nejmladší vývoj známých jeskyní. První zmínky o jeskyních jsou spojeny s počátky průmyslové těžby čistých krystalických vápenců v lomech v Jesenném a Železném Brodě po roce 1900. Bohužel žádná z tehdy objevených krasových dutin se nezachovala. Teprve objev Bozkovských jeskyní v roce 1957 vedl k intenzivnějšímu zájmu o krasové jevy v oblasti.
Krasová oblast má jedinou krasovou skupinu:
K162 50 10 Kras povodí Kamenice a Železnobrodska
Evidováno je přibližně 10 jeskyní. Nejvýznamnější krasovou jeskyní jsou veřejnosti zpřístupněné Bozkovské dolomitové s délkou více jak 1 km. Dalšími významnými jsou např. Na Vošmendě a Na Poušti. Jejich délka se pohybuje mezi cca 30–100 m.
OUHRABKA, V. (2009). Kras povodí Kamenice a Železnobrodska, s. 312-315. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.