Domů Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor

Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor

(krasová skupina K211 01 10)

Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor náleží do:

karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 210 Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí
  - karsologické jednotky 211 Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku
    - krasové oblasti K211 01 Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor

Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor se nachází v Medvědské hornatině Hrubého Jeseníku a v Hynčické a Rejvízské hornatitě Zlatohorské vrchoviny, v okolí Vrbna pod Pradědem, Heřmanovic a Zlatých Hor. Vázán je na ostrůvky vápenců, vystupujících v komplexu vrbenské skupiny devonského stáří na východním okraji silesika moravskoslezské oblasti. Vápence jsou slabě metamorfované, světle šedé, šedomodré až tmavošedé, břidličnaté až masivní. Jejich zkrasovění se na povrchu neprojevuje, krasové jevy byly odkryty pouze při těžbě kamene v dnes již většinou historických lomech. Po terénní revizi krasových lokalit území byly veškeré údaje o jeskyních této oblasti převzaty pouze z literatury, protože v současné době již tyto jeskyně a krasové jevy buď zanikly, nebo nejsou přístupné či idenrifikovatelné. Drobné výskyty vápenců vrbenské skupiny se objevují také ve výběžcích Úsovské vrchoviny do Hornomoravského úvalu, zejména v okolí Troubelic a Nové Hraničné, ty však již náleží do karsologického celku středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí.

V okolí Vrbra pod Pradědem nejsou z vápencových výchozů známy významnější povrchové krasové jevy a menší jeskyně zde byly odkrývány pouze při těžbě vápence na kamenivo v lomu na severním okraji Vrbna pod Pradědem, východně od silnice v místní části Mnichov. Dnes je lom zcela zavezen a celá tato krasová lokalita včetně jeskyně zanikla. Z lomu je zdokumentována pouze jeskyně V Mnichově. J. Šrot a M. Turek uvádějí z tohoto lomu i další menší jeskyně, mezi nimi bez dalšího popisu i jeskyni 35 m dlouhou.

Západně od Mnichova popsal V. Král (1958) dva menší opuštěné vápencové lomy na východním svahu Loupežníku (1020 m n. m.), v nichž však zjistil jen embryonální krasové jevy v podobě rozšířených puklin a úzké krasové kanály s tenkými sintrovými povlaky a hlinitou výplní.

Vystupující vápencové těleso U Heřmanovic je předmětem těžby již velmi dlouhou dobu, první údaje o krasových jevech však byly zpracovány až ve 40. a 50. letech minulého století. Povrchové krasové tvary odtud nejsou známy. Vedle jeskyně odkryté v lomu byly zjištěny pouze drobné korozní tvary ve vápenci pod zvětralinovou a půdní pokrývkou.

Jižně od Zlatých hor vystupuje krystalický vápenec ve východním svahu Třasné (730 m n. m.). V opuštěném lomu zde V. Král (1958) zjistil jen korozí rozšířené pukliny, ojediněle až 30 cm široké, se sintrovými náteky, a několik ventarol, u nichž předpokládal souvislost s neznámými podzemními dutinami. V. Strnad (1950) odtud uvádí pěkné vzorky krystalů kalcitu z drobnějších puklin.

U Zlatých Hor na východním okraji obce Ondřejovice je v severním svahu Ovčáckého vrchu (563 m n. m.) nad železniční tratÍ stále činný lom v krystalickém vápenci. V intenzivně tektonicky porušené hornině bylo prozatím zjištěno jen nevýrazné embryonální zkrasovění s korozně rozšířenými puklinami, úzkými kanály a malými dutinami. Skrývka lomu zde odkrývá výrazně zkrasovělý povrch vápenců.

Evidováno je několik jeskyní s maximální délkou kolem 30 m.

MORÁVEK, R. (2009). Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor, s. 358. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.