Hydrotermální kras Karlových Varů
(krasová oblast K111 86)
Hydrotermální kras Karlových Varů náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech
- karsologické jednotky 111 Krasová a pseudokrasová území tepelské jednotky
- karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech
Na severním úpatí Hornoslavkovské vrchoviny při její hranici se Sokolovskou pánví, v hluboce zaříznutém údolí říčky Teplé, v jižní části města Karlovy Vary, se nachází specifický typ termálního krasu.
Na hlubinné magmatity karlovarského žulového masivu zde v celé šíři údolní nivy a v délce asi 400 m nasedá karlovarské vřídelní těleso (též karlovarská vřídelní deska). Její dnešní mocnost je uprostřed okolo 8 m, směrem k okrajům se ztenčuje až asi na 2 m. Původně byla v jádru mocná až 16 m, ale zčásti byla odlámána na výrobu vápna. Těleso není souvislé, je složeno z několika překrývajících se plochých kup s mírně ukloněnými vrstvami na bocích. Tvoří je vřídlovec – laminovaný karbonát – s převahou aragonitu, místy v podobě oolitů a pisolitů (hrachovec). Vřídlovec se v průběhu kvartéru srážel ze zřídel termálních vod, které zde vystupují jižně od tektonické zóny podktušnohorského prolom u na dílčích strukturách kosých k jižnímu okrajovému oháreckému zlomu. Puklinové vody hlubinného oběhu, pocházející zejména z morfologicky výrazných částí karlovarského žulového masivu Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny, dosahují v hlavní skupině velkých vývěrů Vřídla a okolí vydatnosti zhruba 33 l.s-1 a teploty 71,6 °C (v přívodním kanále bylo naměřeno 73,4 °C). Jsou to vody natrium-sulfaticko-bikarbonátového typu (alkalicko-salinicko-muriatické teplice). Díky dozvukům mladotřetihorní neovulkanické aktivity jsou výrazně obohaceny oxidem uhličitým, jehož značné procento pochází přímo ze zemského pláště. V údolí řeky Teplé vyvěrají v podobě velkých (vřídelních) i malých pramenů. Skupina velkých pramenů je v lázeňské části města soustředěna na malém prostoru a uměle podchycena mělkými vrty k lázeňskému využití.
Ve vřídelním tělese vznikaly dutiny termálního krasu jak primární, kde vřídlovec přerostl nebo obrostl volnou prostoru zpravidla naplněnou vodou, tak sekundární, kdy periferní části tělesa korodovaly chladnější prosté vody, agresivní díky rozpuštěnému separovanému CO2.
Krasová oblast má jedinou krasovou skupinu:
K111 86 10 Kras Vřídelního tělesa
BOUŠE, P. (2009). Hydrotermální kras Karlových Varů, s. 153. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.