Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
(karsologický celek 230)
Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
Celek krasových a pseudokrasových území jižního bloku zaujímá část střední Moravy v širším okolí Brna a je celkem s největším počtem jeskyní a krasových jevů, neboť zahrnuje mj. naše největší a nejvyvinutější krasové území – Moravský kras. Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá celou Brněnskou vrchovinu a jen místy na jv. zasahuje do okrajů přilehlého Dyjsko-svrateckého úvalu.
Geologicky tento celek náleží jižní části moravskoslezské oblasti s poměrně pestrou geologickou stavbou. Vystupují zde více či méně metamorfované horniny moravika, rozsáhlý komplex sedimentů moravskoslezského paleozoika (devonu a spodního karbonu), granitoidy brněnského masivu, metamorfované horniny krystalinika miroslavské hrástě a krhovického krystalinika, permokarbonské sedimenty boskovické brázdy i denudační zbytky jurských sedimentů včetně karbonátů. Na západě celek tektonicky sousedí s krystalinikem moldanubika a na východě je kryt mladými sedimenty karpatské předhlubně.
Kras je v tomto celku mimořádně bohatě vyvinut v rozsáhlém komplexu devonských vápenců Moravského krasu, kde také vznikly naše největší jeskynní systémy. Menší tělesa devonských vápenců tvoří krasové ostrovy u Mojetína, Vratíkova a Němčic. Zvláštní postavení mají tělesa devonských vápenců moravika na Tišnovsku s krasovými výskyty na Květnici, u Heroltic, Čebína a Malhostovic. Tělesa jurských vápenců u Brna jsou jediným výskytem krasu v tomto typu hornin u nás.
Pseudokrasové jeskyně se v této jednotce vyskytují v granodioritech brněnského masivu v Adamovské vrchovině, spodnokarbonských drobách drahanského kulmu a ve svrchnokřídových sedimentech v Drahanské vrchovině a Boskovické brázdě. Nejčastější jsou drobné dutiny a jeskyně, méně pak pseudokrasové mikroformy a makroformy. Z jeskyní lze rozlišit rozsedlinové, puklinové, jeskynní výklenky, kombinované jeskyně a pseudokrasové kanály.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí (230) je dále členěn na krasové oblasti:
K230 09 Němčický kras
K230 10 Vratíkovský kras
K230 11 Mojetínský kras
K230 12 Moravský kras
K230 13 Kras v jurských vápencích u Brna
K230 14 Kras u Bedřichovic
K230 15 Kras v okolí Tišnova
K230 16 Malhostovicko-Veverský kras
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
P230 21 Boskovická brázda
P230 23 Drahanská vrchovina
V karsologickém celku je evidováno přibližně 1250 krasových a 20 pseudokrasových jeskyní.
Největší krasové jeskyně se nachází v Moravském krasu, především jde o systém Amatérské jeskyně s přibližnou délkou kolem 50 km a systém Rudické propadání – Býčí skála s 13 km chodeb.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí, s. 387-388. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.