Krasová a pseudokrasová území podkrušnohoří
(karsologický celek 140)
Krasová a pseudokrasová území podkrušnohoří náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
Celek krasových a pseudokrasových území podkrušnohoří tvoří pás, zaujímající zhruba území severočeských a západočeských pánví, s příslušnými vulkanity a přilehlou křídou v podhůří Krušných hor a na dolním Labi, zhruba mezi Chebem na JZ a Krásnou Lípou na SV. Krasové jevy jsou ojedinělé, pseudokrasové jeskyně však patří k pozoruhodným.
Geograficky a geomorfologicky tento celek leží v Krušnohorské a zčásti i Sudetské soustavě a zahrnuje pánve Chebskou, Sokolovskou a Mosteckou, Doupovské hory, České středohoří, Děčínskou vrchovinu a Lužické hory.
Geologicky celek budují převážně komplexy třetihorních sedimentů podkrušnohorských pánví chebské, sokolovské a severočeské, masivy třetihorních neovulkanitů Doupovských hor a Českého středohoří a přilehlá souvrství sedimentárních hornin české křídové pánve. Na sv. okraji jsou podél lužického zlomu z podloží vyvlečeny tektonické útržky sedimentů jury. Celek se kryje s rozsahem výrazného tektonického příkopu, ležícího mezi hlubinnými zlomy krušnohorským na SZ, litoměřickým na JV a lužickým na SV. Náleží z větší části do geologické oblasti krušnohorské, na SV zasahuje do oblasti lugické.
Krasové jevy se vyskytují v jurských karbonátech na lužickém zlomu, hypoteticky mohou existovat také v křídových sedimentech s vyšším obsahem karbonátů.
Pseudokrasové jeskyně se v této soustavě objevují ve všech hlavních typech horninových komplexů. V třetihorních sedimentech Sokolovské pánve vznikla, ve vazbě na lokální paleohydrografické poměry, série vrstevních jeskyní. Ve vulkanoklastických sedimentech Doupovských hor vznikly dutiny geneticky predisponované stromy třetihorního lesa, zastiženého vulkanickými explozemi. V masivech pevných neovulkanitů jsou převážně puklinovité a rozsedlinové jeskyně, podmíněné gravitačními procesy v okrajových zónách vulkanických těles. V pískovcových sedimentech české křídové pánve vznikly jeskyně různých typů, z nichž mnohé byly později upravené na sklepy či obytné prostory.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území podkrušnohoří je dále členěn na jednotky:
141 Krasová a pseudokrasová území zhruba rozsahu severočeských hnědouhelných pánví s křídou a vulkanity
s krasovou oblastí:
K141 49 Kras jurských vápenců u Krásné Lípy
s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
P141 26 Děčínská vrchovina
P141 31 České středohoří
P141 35 Lužické hory
142 Krasová a pseudokrasová území Doupovských hor
s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
P142 30 Doupovské hory
143 Krasová a pseudokrasová území Sokolovské pánve
s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
P143 28 Sokolovská pánev
144 Krasová a pseudokrasová území Chebské pánve
V karsologickém celku je evidována pouze 1 krasová a přibližně 180 pseudokrasových jeskyní. K nejvýznamnějším pseudokrasovým jeskyním náleží systém jeskyní Pod Děčínským Sněžníkem s celkovou délkou chodeb kolem 800 m a dále pak Loupežnická a Loupežnická u Velkého Března s délkami více jak 100 m chodeb.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území podkrušnohoří, s. 269-270. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.