Kras na Dřínové
(krasová skupina K230 15 11)
Kras na Dřínové náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
- krasové oblasti K230 15 Kras v okolí Tišnova
- karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
Masiv kopce Dřínové (379 m n. m.) se vypíná nad soutokem Svratky a Besénku (cca 260 m n. m.). Je otevřen lomem, v němž se těží především metamorfované devonské vápence.
Lomovou těžbou je obnažen geologicky významný profil násunu moravika na parautochton brunovistulika, kde jsou fylity skupiny Bílého potoka nasunuty na devonské vápence. V podloží dřínovského nasunutí se v polohách vápenců místy objevují silicifikované brekcie. Charakteristická je intenzivní limonitizace provázená červeným zbarvením a hydrotermálním zrudněním (baryt) v tektonických partiích. Pro značný stupeň metamorfózy bývaly těženy jako tzv. tišnovské mramory i na významné stavby v okolí (např. klášter Porta Coeli v Předklášteří, kostel v Doubravníku).
Ve vrcholových částech kopce existovaly menší jeskyně, dnes již většinou lomem rozrušené. Malá rozloha a vyvýšený bezvodý reliéf nedovolily zkrasovění ve větším měřítku. V lomu bývaly při odstřelech otevírány krasové dutiny malých rozměrů (největší cca 120 × 60 cm) sledující pukliny, jejichž výplň tvoří velké krystaly kalcitu.
Jedinou dochovanou podzemní dutinou je jeskyně Nad Lomem.
BALÁK, I. (2009). Kras v okolí Tišnova, s. 514-518. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.