Kras na Květnici
(krasová skupina K230 15 10)
Kras na Květnici náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
- krasové oblasti K230 15 Kras v okolí Tišnova
- karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
Masiv vrchu Květnice (470 m n. m.), výrazně vystupující nad Tišnovem z údolí Svratky, budují převážně karbonáty a klastika devonu tišnovských brunnid. Pouze při západním úpatí nad soutokem Besénku a Svratky vycházejí horniny brunovistulika. Květnice se skládá z několika šupin květnické jednotky. Zkrasovění je výsledkem hydrotermálních procesů ve spodním karbonu až permu, tady s genezí barytových žil a rudních poloh (zejména jeskyně ve vrcholových partiích – Květnická propast a Řícená), pravděpodobně také působení paleopřítoků Svratky (jeskyně Pod Křížem a Výtoková) a kombinace obou vlivů (např. Králova jeskyně). Krasové jevy se pravděpodobně vyvíjely v návaznosti na vyklízení badenských sedimentů z tišnovské příkopové struktury; u některých jevů není vyloučeno ani vyšší stáří.
Masiv Květnice prostupují staré štoly po těžbě barytových žil, v nichž byly také některé jeskyně odkryty.
Bylo tu zjištěno 11 druhů letounů. Pobývají v jeskyni Pod Křížem a zejména v Květnické propasti. Nejhojnějším zimujícím druhem je vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).
Na Květnici je evidováno asi 10 krasových jeskyní. Nejdelší je Králova s délkou přesahující 1 km chodeb. Nejhlubší je Květnická propast s hloubkou přibližně 80 m.
BALÁK, I. (2009). Kras v okolí Tišnova, s. 514-518. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.