Babická plošina
(krasová skupina K230 12 17)
Babická plošina náleží do:
- karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
- krasové oblasti K230 12 Moravský kras
- karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí
Babická plošina se rozkládá ve střední části Moravského krasu na ploše cca 9 km2. Je součástí okrsku Ochozských plošin. Její sv. hranice prochází hranou údolí Křtinského potoka. Na východní straně přechází do Březinského údolí, odvodňovaného Ochozským potokem, jižní hranice vede údolím potoka Časnýř. Západní omezení tvoří geologická hranice vápenců s granitoidy brněnského masivu nad údolím řeky Svitavy.
Průměrná nadmořská výška Babické plošiny dosahuje cca 500 m. Maximálních výšek dosahuje na hraně údolí Svitavy (527 m n. m.). Babická plošina je budována lažáneckými a vilémovickými vápenci macošského souvrství. Na západním okraji plošiny při geologické hranici s granitoidy brněnského masivu nad údolím Svitavy leží josefovské vápence a drobné čočky bazálních devonských klastik. V centrální, dnes zalesněné části Babické plošiny leží fosilní krasové deprese s výplněmi rudických vrstev, i když v podstatně menším plošném i hloubkovém rozsahu jako na Rudické plošině. Významnou paleokrasovou lokalitou je Malá Macocha – opuštěný důl na železnou rudu při sz. okraji obce Babice nad Svitavou. Je součástí historické důlní míry Barbora.
Jáma byla hloubena v několika poměrně úzkých vertikálních propastech (geologické varhany) do hloubky cca 42 m. Na dně propast údajně pokračovala do neznámé hloubky systémem osmi úzkých trychtýřů. Průměr závrtu na povrchu obnášel 155 kroků (cca 100 m). Po ukončení těžby byla fosilní krasová kapsa zasypána hlušinou. Dnes tvoří Malou Macochu tři vzájemně propojené deprese o přibližné hloubce 8 m. Průměr celé skupiny paleokrasových závrtů je asi 40 m. Na několika místech jsou dolováním obnaženy kolmé skalní stěny s četnými projevy zkrasovění. Uprostřed se vypíná denudační troska krasového kužele, jehož vrchol dosahuje úrovně okolního terénu.
Těžba železné rudy zde probíhala pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Již na konci 19. století byl terén Malé Macochy v podstatě totožný s dnešním stavem.
Další velmi zajímavá paleokrasová lokalita se nachází v blízkosti Alexandrovy rozhledny na hraně svahu Josefovského údolí. Opuštěný důl na železnou rudu leží v těsné blízkosti historické důlní míry Franz Xaveri. Důl byl hlouben formou příkopu o délce cca 100 m do neznámé hloubky. Příkop sledoval úzkou protáhlou lineární depresi (krasová ulice) s kolmými skalními stěnami a s četnými projevy zkrasovění. V krasových dutinách jsou dochovány zbytky limonitizovaných sedimentů. Dnešní hloubka deprese je přibližně 8 m.
Na plošině nejsou povrchové vodní toky. Podzemní krasové odvodňování nebylo zatím studováno. Odtok aerických vod je předpokládán do Křtinského a Josefovského údolí, eventuálně do Březinského údolí. Za krasovou vyvěračku s drobnými výskyty recentních pěnovců lze považovat Srnčí studánku jižně od Babic nad Svitavou. Výškový rozdíl mezi studánkou a povrchem Babické plošiny je cca 120 m.
Recentní krasové jevy jsou tu ve dvou základních vývojových typech. Centrální, zemědělsky obdělávaná část plošiny obsahuje skupinu několika závrtů severně od Babic nad Svitavou, v trati Na Újezdě. Z genetického hlediska je zajímavá mělká krasová deprese o průměru cca 300 m jv. od Babic nad Svitavou.
Značný stupeň zkrasovění je dochován na jv. okraji vápencové plošiny nad Březinským údolím. Skupina závrtů Zadní pole byla z části zavezena při zemědělských úpravách. V podzemí se vytvořily propasťovité jeskyně, které dosahují hloubky přes 100 m (Větrná propast).
Zkrasovělé okrajové skalní sruby jsou v oblasti žlíbku Záskalčí jižně od Babic nad Svitavou (jeskyně Babická a Kapustovka v PR Čihadlo).
Na sv. okraji plošiny nad Křtinským údolím jsou mj. jeskyně Ve Člopech a především propasťovitá jeskyně Sedma.
Drobné zkrasovění s několika svahovými jeskyněmi vykazují skalní sruby na sz. okraji plošiny v blízkosti Alexandrovy rozhledny.
Na Babické plošině známe asi 20 jeskyní.
BALÁK, I. (2009). Moravský kras, s. 393-510. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.