Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat
(karsologický celek 320)
Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat náleží do:
- karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Vnějších Západních Karpat zaujímá nejvýchodnější pás podél hranic se Slovenskem. Krasové jevy jsou zde soustředěny pouze na jurská až spodnokřídová bradla Pavlovských vrchů na jihu a izolované kopce jurských až spodnokřídových hornin ve Štramberské vrchovině. Pseudokrasové jevy mimořádného významu provází souvrství flyšových pískovců převážně v Moravskoslezských Beskydech.
Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá celou část soustavy Vnějších Západních Karpat, zasahujících na naše území, tj. Jihomoravské, Středomoravské a Moravsko-slovenské Karpaty, Západobeskydské podhůří, Západní a Slovenské Beskydy.
Geologicky tento celek tvoří příkrovy psefitických a psamitických hornin flyšových sedimentárních komplexů křídy až starších třetihor (paleogénu), patřící flyšovému pásmu příkrovových jednotek ve Vnějších Západních Karpatech. V nich vystupují tektonické útržky jurských a spodnokřídových karbonátů.
Kras je v tomto celku vázán na karbonátové horniny tektonických útržků (bradel) jurských a spodnokřídových vápenců ve vnější skupině příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Je vyvinut v Pavlovských vrších na jihu a v izolovaných vrších ve Štramberské vrchovině. Souvislejšího rozsahu je pouze v Pavlovských vrších, ve Štramberské vrchovině se jedná o regionálně omezené krasové vrchy. Největší krasovou jeskyní soustavy je Jeskyně Na Turoldu v Pavlovských vrších.
Pseudokrasové jevy v tomto celku se vyskytují především v mohutných souvrstvích flyšových sedimentů příkrovových jednotek ve Vnějších Západních Karpatech, kde v mladém reliéfu na výrazných tektonických poruchách vznikly poměrně rozsáhlé rozsedlinové jeskynní systémy, na puklinách četné puklinové jeskyně a propasti, v sesuvných územích pak i blokové a jim podobné gravitační jeskyně. Ojedinělým jevem jsou sufózní dutiny ve spraších na úpatí Pavlovských vrchů.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Vnějších Západních Karpat je dále dělen na jednotky:
321 Krasová a pseudokrasová území flyšového pásma Vnějších Západních Karpat s krasovými oblastmi:
K321 08 Kras Palkovických hůrek
K321 26 Štramberský kras
322 Krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny s krasovou oblastí:
K322 27 Kras Pavlovských vrchů
Evidováno je přibližně 40 krasových a 120 pseudokrasových jeskyní. Nejdelší a nejhlubší je systém Jeskyně Na Turoldu – Liščí s celkovou délkou kolem 3 km v Pavlovských vrších. K dalším významným náleží např. jeskyně Šipka a Slámova sluj ve Štramberském krasu.
Z pseudokrasových dutin je nejdelší Cyrilka s více jak 500 m, Kněhyňská téměř 300 m a Velká Ondrášova s více jak 200 m. Jednou z nejhlubších pseudokrasových propastí v ČR je Kněhyňská hluboká téměř 60 m.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat, s. 530-531. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.