Krasová a pseudokrasová území křídy vnitrosudetské deprese
(karsologická jednotka 164)
Krasová a pseudokrasová území křídy vnitrosudetské deprese náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasová území Sudet
Karsologická jednotka křídy vnitrosudetské deprese tvoří jádro území Broumovského výběžku na SV Čech při hranici s Polskem v širším okolí měst Teplice nad Metují a Police nad Metují.
Geograficky a geomorfologicky zahrnuje Polickou vrchovinu (náleží do Broumovské vrchoviny), a to zejména její Polickou pánev s Adršpašsko-teplickými skalami uvnitř, Broumovské stěny, část Polické stupňoviny i z Polska sem zasahující okraje Stolových hor.
Geologicky jednotka přísluší hejšovinské litofaciální oblasti české křídové pánve, která zde tvoří samostatnou pánevní strukturu – polickou křídovou pánev o mocnosti kolem 500 m – nasedající na sedimenty triasu a svrchní paleozoikum dolnoslezské pánve. V okrajích jednotky vystupují kuesty z pískovců korycanských vrstev (cenoman, vnější kuesta) a prachovcovo-slínovcových komplexů spodní části jizerského souvrství (turon, vnitřní kuesta). Skalní města Adršpašsko-teplických skal, Ostaše a Broumovských stěn v jádře jednotky budují pískovce svrchní části jizerského souvrství (střední turon, možná i coniak). Krasové jevy nejsou z této jednotky dosud popsány.
Pseudokrasové jevy a jeskyně jsou v této jednotce vyvinuty velmi bohatě a Adršpašsko-teplické skály, Ostaš i Broumovské stěny s mimořádně pestrým reliéfem v kvádrových pískovcích české křídové pánve lze pro jejich kumulaci termínem pseudokrasová území.
Výskytem pseudokrasových jevů je tato jednotka mimořádně bohatá, přináleží ji druhé místo za jednotkou české křídové pánve (151). Předčí ji však jejich koncentrací na relativně malém území. V sedimentech české křídové pánve, převážně v kvádrových pískovcích v Broumovských stěnách, Stolových horách, Polické pánvi a Adršpašsko-teplických skalách Broumovské vrchoviny, je vyvinut morfologicky výrazný reliéf se skalními kuestami a skalními městy, v nichž vznikly četné makro-, mezo- i mikroformy povrchového i podzemního pseudokrasu. Jsou zde desítky puklinových, rozsedlinových, vrstevních, blokových a suťových jeskyní a stovky výklenků a převisů, mezi nimi i nejdelší pseudokrasová jeskyně a nejhlubší pseudokrasová propast v ČR. Dosud zde nejsou všechny jeskyně popsány a zařazeny.
V jednotce je evidováno více jak 230 pseudokrasových jeskyní. K největším patří Teplická, Na Martínkovickém potoce, Plutonův chrám, Bloková chodba, Tundra a Dunivá propast a Pod Luciferem. Jejich délka se pohybuje mezi cca 1700–400 m. Nejhlubší jsou Na Martínkovickém potoce, Teplická a Dračí propast s hloubkami mezi cca 100–70 m.
KOPECKÝ, J.; MLEJNEK, R.; OUHRABKA, V. (2009). Krasová a pseudokrasová území křídy vnitrosudetské deprese, s. 341. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.