Kras pásma Branné
(krasová oblast K163 32)
Kras pásma Branné náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasová území Sudet
- karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet
- karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasová území Sudet
Kras pásma Branné je vyvinut v nesouvislých pruzích metamorfovaných karbonátů skupiny Branné jednotky silezika. Vápence zde prostupují z Hanušovické vrchoviny přes západní svahy Hrubého Jeseníku až do okrajů Rychlebských hor a Zlatohorské vrchoviny, od Rudy nad Moravou na JZ až k Vápenné na SV. Je v něm popsána řada krasových jevů a jeskyní, včetně významného jeskynního systému Na Pomezí.
Metamorfované horniny skupiny Branné (též zvané pásmo Branné, ve starší literatuře Kolštejnská série) tvoří úzký, protáhlý pruh směru ssv.–jjz. o délce cca 60 km a šířce v průměru cca 3 km v podloží ramzovského nasunutí a přísluší k obalovým jednotkám kleneb silesika Moravskoslezské oblasti. Na východě navazuje na pestré souvrství keprnické skupiny (klenby). Spodní souvrství skupiny Branné s fylity, krystalickými vápenci a kvarcity je silněji metamorfované a stratigraficky je považováno za ekvivalent spodnodevonské části vrbenské skupiny. Svrchní souvrství s méně metamorfovanými grafitickými fylity, kvarcity, metakonglomeráty a vápenci je řazeno k střednímu až svrchnímu devonu. Krystalické vápence obou oddílů, protažené do úzkých a poměrně dlouhých pruhů, jsou několikrát přerušeny a posunuty podél příčných zlomů. Mají různou zrnitost, jsou bílé až výrazně šedobíle páskované. Nejrozsáhlejší a poměrně mocný horizont čistých, bělavých krystalických vápenců, tzv. lipovských, dosahujících max. mocnosti 120–150 m, je v nadloží kvarcitů v prostoru Horní Lipová – sedlo Na Pomezí. Lipovské vápence jsou pravděpodobně riftového původu a spodnodevonského stáří. Nejvyšším členem sledu skupiny Branné jsou polohy vápenců, sledovatelné po celém jejím průběhu od Vápenné na severu až po Vitošov na jihu. Tyto vápence jsou pouze slabě přeměněné, často páskované, jejich charakter dokládá příbřežní původ a stratigraficky jsou řazeny do givetu – frasnu. Od historických dob jsou vápence obou souvrství těženy v mnoha lomech.
Pro tuto oblast je typický především vývoj podzemních krasových jevů a aktivní krasová hydrografie. Povrchové krasové jevy jsou méně dokonalé až ojedinělé.
Krasové jevy jsou popsány zejména z dílčích vápencových masivů a pruhů u Rudy nad Moravou, Hostie, Bohdíkova, Komňátky, Hanušovic, Branné, Ostružné, Na Pomezí a Vápenné.
Krasová oblast pásma Branné se člení na krasové skupiny:
K163 32 10 Kras Na Pomezí
K163 32 11 Kras u Vápenné-Polky
K163 32 12 Krasová u Vápenné-Lesní čtvrtě
K163 32 13 Kras mezi Rudou nad Moravou a Bohdíkovem
K163 32 14 Kras u Hanušovic
K163 32 15 Kras u Branné
K163 32 16 Kras u Horní Lipové
K163 32 17 Kras u Ostružné
Evidováno je přibližně 70 jeskyní.
K největším jeskyním se řadí veřejnosti zpřístupněné Na Pomezí s délkou chodeb téměř 1,5 km, dále pak Rasovna s délkou více jak 600 m a Liščí díra okolo 400 m. Rasovna je zároveň nejhlubší jeskyní s hloubkou kolem -80 m.
MORÁVEK, R. (2009). Kras pásma Branné, s. 331-338. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.